Prosinec 1984 jsem strávil na vojně.

  4. 12. přivezli uhlí a vyklopili je na parkovišti. V příštích třech dnech je přemisťujeme do skladu uhlí.
  5. 12. montuju na ložnici modré pohotovostní světlo, takzvaný Buzerák.
  9. 12. nastupuju službu pomocníka dozorčího roty. Jeho hlavní povinností je pečovat o teplo na ložnicích.
10. 12. přišli na rotu noví "mladí". Týká se to ale jen kuchařů a technického personálu.
11. 12. vyhlásili poplach. Zkoušíme masky v přenosné plynové komoře. Rozbil jsem si sklíčko na digitálkách.
12. 12. vyhlásili radiační poplach. Všichni vojáci jsou povinni několik hodin nosit mimo objekty plynové masky.
15. 12. opět vyhlášen poplach. Znovu probíhá vyšetřování šikany, tentokrát v technických provozech.
            Tentokrát je pro výstrahu zatčen jeden voják a dostává prokurátora.
22. 12. pomáhám při promítání filmu: "Poklad Inků".
24. 12. proběhla slavnostní štědrovečerní večeře pro staré. Dostávám číšnický rychlokurs a roznáším talíře.
26. 12. asistuji při promítání: "Od vraždy jenom krok ke lži".
30. 12. sloužím svou poslední 55 v roce 1984. Morseovku už zvládám slušně, takže jsem v pohodě.
31. 12. můj první vojenský Silvestr. V TV má premiéru pohádka "Za humny je drak".